Sněmovna má na programu své dnešní schůze schvalování pravidel ochrany soukromí. Nový zákon o zpracování osobních údajů reaguje na nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů (GDPR), které také v Česku vstoupilo v platnost už bezmála před půl rokem. 

Národní legislativa, jejímž prostřednictvím mohou zákonodárci v některých bodech občanům svých zemí celoevropsky platná pravidla změkčit, však Česku dosud schází.

„U GDPR se zásadně bavíme o přiměřenosti. Pro veřejný sektor a justici to jsou věci, které si musí ujasnit, takže čím dřív zákon bude, tím líp,“ řekla Deníku evropská komisařka Věra Jourová. Pokud některý stát podmínky nařízení pro své občany nezměkčí, může to podle ní v lidech budit paniku, že na ně budou kladeny nadstandardní nároky, a ve společnosti zase vyvolávat právní nejistotu.

Nařízení GDPR umožňuje výjimky například z důvodů bezpečnosti, veřejného pořádku, ochrany práv a oprávněných zájmů osob. Možné jsou také výjimky spojené s informováním veřejnosti prostřednictvím médií.

Snaha ulehčit lidem

„Snahou Poslanecké sněmovny v posledních čtyřech měsících, kdy se na tom intenzivně pracovalo, bylo dostat všechny výjimky z GDPR na maximální možnou úroveň,“ řekl Deníku poslanec Marek Benda (ODS), jenž je zpravodajem k tomuto návrhu. „Například abychom se ve vědě a výzkumu nedostávali do nevýhodnější pozice než jiné země, které už vlastní prováděcí zákony přijaly,“ uvedl.

Pokud firmy a instituce nařízení nevyhoví, budou riskovat drastické pokuty. Mohou se vyšplhat až na více než půl miliardy korun. Výši pokut ovšem podle Bendy poslanci snížit nemohou. „Jsou striktní a jiné být nemůžou,“ konstatoval Benda.

Výjimka pro vesnice

Výjimku by měly získat alespoň malé obce – jejich pokuta by měla činit nanejvýš 15 tisíc korun. Úřad pro ochranu osobních údajů podle Bendy přislíbil, že pokuty nebude dávat do té doby, než bude prováděcí zákon schválen.

Podle Bendy dlouhá doba projednávání zákona pomohla jeho vyšší kvalitě. „Soukromým subjektům se podařilo do zákona dostat obecný princip oportunity,“ uvedl. Pokud tedy úřad zjistí takové porušení zákona, které vzniklo pouhým opomenutím správce osobních údajů, který je po upozornění připraven chybu okamžitě napravit, je možné od správního potrestání ustoupit. Zachovat současný stav by se měl také v případě umělců, vědců a novinářů.

„Český tiskový zákon je kvalitně napsaný a chráněni jsou všichni – jak novináři, tak i jejich zdroj a subjekty, o kterých se píše,“ řekl Deníku Patrik Nacher (ANO), jenž předložil příslušný pozměňovací návrh. Zpřísnění pravidel by podle něj mohlo vést k utlumení novinářské činnosti.

„Myslím si, že to původně nebylo záměrem. GDPR mělo ochránit konzumenty před všeobjímající a permanentně otravující reklamou a zasahováním do jejich soukromí sledováním jejich chování nebo jednání na internetu,“ konstatoval Nacher.

A co Čapí hnízdo?

Jedním z dosud nerozhodnutých bodů je otázka zveřejňování informací z trestních řízení, kterou řeší související zákon o svobodném přístupu k informacím. Příkladem takového řízení může být třeba kauza Čapí hnízdo, s níž je spojen premiér Andrej Babiš (ANO).

„U některých vládních návrhů na změny zákona o svobodném přístupu k informacím byly formulace tak gumové, že vyvolávaly takovéto obavy,“ připustil Benda. Poslanec proto očekává, že je poslanci ještě změní, aby se již tímto způsobem vykládat nemohly.

Firmy a další správci osobních údajů si k provádění agendy související s GDPR najímají specialistu zvaného pověřenec. „Zajímavostí je fakt, že velký počet z nich ustanovili správci čistě na dobrovolné bázi, tedy že jim to zákon vzhledem k jejich činnosti ani neukládá,“ uvedla Miroslava Matoušová z Úřadu na ochranu osobních údajů.

Zdroj: Změkčení pravidel. Poslanci mají hlasovat o zákonu k GDPR – Deník.cz

%d blogerům se to líbí: