Poslanci schválili zákon, který umožňuje zavést výjimky z evropské směrnice na ochranu soukromí, tzv. GDPR (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Výjimky se týkají například médií nebo výzkumných účelů. Maximální sankci za porušení zákona norma ponechává na deseti milionech korun, horní sazbu pokut pro malé obce poslanci omezili na 15 000 korun.

Poslanci ve vládní předloze upravili výjimky z pravidel pro média nebo vědecké, výzkumné a statistické účely. Média díky výjimkám z GDPR budou moci působit jako dosud. Nebudou muset žádat o souhlas se zveřejněním záběrů, postojů či politické příslušnosti.

Zákonodárci odmítli naopak snížit pod 15 let navrhovanou věkovou hranici, po jejímž dosažení by děti mohly samy naplno využívat sociální sítě.

Maximální sankci za porušení zákona norma ponechává na deseti milionech korun, horní sazbu pokut pro malé obce poslanci omezili na 15 000 korun.

Poslanci na popud Jakuba Michálka (Piráti) souhlasili s tím, aby se Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) stal odvolacím správním orgánem pro případy, kdy úřady nevyhoví žádostem podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Zákon míří do Senátu

Nový zákon o zpracování osobních údajů, který nyní dostane k projednání Senát, nahradí dosavadní zákon o ochraně osobních údajů. Dotkne se také fungování Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Evropské nařízení o osobních údajích, známé pod zkratkou GDPR, které je účinné od 25. května, má pomoci hájit práva občanů EU proti zneužívání jejich dat. Týká se veřejných institucí, firem i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce.

Pro zákon zavádějící změny v GDPR se vyslovilo 142 poslanců a 2 byli proti.

TEXT z stránek Poslanecké sněmovny

  • Sněmovna schválila rovněž nová pravidla ochrany soukromí, která navazují na evropské nařízení GDPR (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Nový zákon o zpracování osobních údajů spolu se související doprovodnou novelou (sněmovní tisky č. 138 a č. 139) má především zavést přípustné výjimky z evropských pravidel. Maximální sankci za porušení zákona norma ponechává na deseti milionech korun, horní sazbu pokut pro malé obce poslanci omezili na 15.000 korun.
  • Poslanci ve vládní předloze upravili výjimky z pravidel pro média nebo vědecké, výzkumné a statistické účely. Odmítli naopak snížit pod 15 let navrhovanou věkovou hranici, po jejímž dosažení by děti mohly samy naplno využívat sociální sítě.
  • Na popud Jakuba Michálka (Piráti) Sněmovna vyslovila souhlas s tím, aby se Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) stal odvolacím správním orgánem pro případy, kdy úřady nevyhoví žádostem podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
  • Nový zákon o zpracování osobních údajů ruší a nahrazuje dosavadní zákon o ochraně osobních údajů z roku 2000 a současně ruší více než 20 schválených změn v jiných zákonech. Doprovodná novela zasahuje do více než 30 dalších zákonů.
  • Sněmovna zmírnila vládou navrhované omezení práva na informace, které se týkají údajů o trestním řízení nebo českých zájmů v zahraničí. Zákon o svobodném přístupu k informacím se podle vládního návrhu neměl vztahovat nejen na poskytování údajů o probíhajícím trestním řízení, ale také na „informace týkající se trestního řízení“ s výjimkou rozsudků. Sněmovna však přijala kompromisní návrh Ondřeje Profanta (Piráti), podle něhož informace nebudou poskytnuty pouze v případě, pokud by to mohlo zmařit účel trestního řízení, „zejména zajištění práva na spravedlivý proces“. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) s tím nakonec souhlasil.
  • Další přijaté zmírnění se týká vládou navrhovaného odepření informací, které by mohly „ohrozit ochranu zájmů České republiky v zahraničí“. Podle přijaté sněmovní verze by se zveřejňování netýkalo pouze údajů, jejichž poskytnutí „významně nebo přímo ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí“. Vztahovalo by se tedy jen na diplomatická vyjednávání či řešení problémů českých občanů v cizině.
  • Novela jako celek podle ministerstva reaguje především na požadavky zpravodajských služeb a Bezpečnostní rady státu. „Posiluje ochranu práce s utajovanými skutečnostmi a informacemi citlivými z hlediska bezpečnosti České republiky a jejích občanů, zejména v kontextu hybridních hrozeb,“ uvedlo ministerstvo vnitra. Novela je rovněž reakcí na závěry sněmovní vyšetřovací komise k únikům informací z vyšetřovacích spisů. Sněmovna tehdy vyzvala vládu mimo jiné k úpravě informačního zákona tak, aby nebyla prolamována zásada neveřejnosti přípravného trestního řízení. Poslanci rovněž rozšířili pravomoci Úřadu pro ochranu osobních údajů o možnost použít informační příkaz, který by pomohl odstranit obstrukce úřadů s poskytováním požadovaných informací. Stejnou pravomoc, kterou nyní mají jen soudy, mají získat rovněž nadřízené úřady.

Evropské nařízení o osobních údajích, známé pod zkratkou GDPR, které je účinné od 25. května, má pomoci hájit práva občanů EU proti zneužívání jejich dat. Týká se veřejných institucí, firem i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce.

%d blogerům se to líbí: